|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Relativní pylové produktivity hlavních středoevropských dřevin v modelovém území Křivoklátsko
Fořtová, Pavlína ; Abraham, Vojtěch (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Pylová spektra nacházená v sedimentech umožňují studium změn složení vegetace v minulosti. Tento fakt je podmíněn předpokladem neměnného lineárního vztahu abundance pylu a vegetace, která jej produkuje. Kalibrace tohoto vztahu je experimentálně prováděna na moderních pylových vzorcích a současné vegetaci. Relativní pylové produktivity (PPE) jsou základními parametry pro převod pylových procentuálních dat do vegetačních. Jejich znalost je nezbytnou podmínkou při realizaci kvantitativních rekonstrukcí vegetace a při simulacích procesů disperze a depozice pylu. Odhad PPE je prováděn pomocí ERV modelu, který opravuje nelineární vztah procentuálních pylových a vegetačních dat zpět na lineární. ERV model odhaduje hodnoty PPE spolu s hodnotami pylového pozadí metodou maximální věrohodnosti. Znalost PPE dřevin je pro pochopení procesů probíhajících na úrovni krajinného měřítka klíčová. Modelové území Křivoklátska bylo vybráno z důvodů vysoké lesnatosti a druhové bohatosti dřevin. Na 24 lokalitách, určených stratifikovaně náhodným výběrem, byly odebrány mechové polštáře obsahující moderní pylový spad a provedeno detailní mapování vegetace v prstencích v okruhu 200 m od místa sběru mechového polštáře. Relevantní zdrojová oblast pylu (RSAP) byla stanovena v rozmezí 60-140 m, což je ve shodě s předchozími...
|
|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Krajina janusovské tváře. Reprezentace rakovnicko-křivoklátské krajiny ve věstnících rakovnickému musejního spolku a jeho další regionální produkci
Uhlířová, Tereza ; Šima, Karel (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
V diplomové práci se zabývám tím, jakým způsobem reprezentoval rakovnický Musejní spolek krajinu Rakovnicka a Křivoklátska ve Věstnících rakovnického Musejního spolku královského města Rakovníka a politického okresu Rakovnického a další regionální produkci na počátku 20. století. Jedná se o kulturně-historickou analýzu toho, jak autoři rakovnicko-křivoklátský kraj v textech interpretují jako jednotný, specifický, svébytný, mýtotvorný apod., to znamená, jakým způsobem vymezují jeho hranice, jaké prvky v krajině označují za charakteristické, jak tvoří jeho literárně-folkloristický obraz, čím podle nich může být tato krajina pro člověka (hospodářsky) užitečná a jaké významné osobnosti se s ní pojí. Zřetel je kladen také na to zda, popřípadě jak se do tohoto obrazu kraje promítá samotná pozice autorů. Výzkumné otázky řeším v souvislosti s konceptem "krajiny jako příběhu" či "paměti krajiny", tedy s konstruktivistickým přístupem ke krajině, jejíž ustavování je vždy kulturně a sociálně podmíněné. Klíčová slova: reprezentace, krajina, musejní spolek, Rakovnicko, Křivoklátsko Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv reliéfu a geologického substrátu a na funkční diverzitu rostlin v CHKO Křivoklátsko
Radoměřský, Tomáš ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Během geologického vývoje docházelo k neustálým přeměnám přírodního prostředí. Tyto změny se projevují i dnes a bude k nim rovněž docházet v budoucnosti. Současná podoba přírody je výsledkem protichůdného působení endogenních a exogenních pochodů. V čím dál větší míře je však přírodní prostředí narušeno a přetvářeno činností člověka. Výsledná podoba krajiny pak má určující vliv na rozmístění vegetace. Ve své práci se zabývám vlivem nadmořské výšky a členitosti reliéfu na rozmístění funkčních typů rostlin. Nejprve stručně shrnuji paleogeografický vývoj Křivoklátska s přesahem do blízkého okolí od období svrchního proterozoika až do současnosti. Dále popisuji jednotlivé fyzickogeografické faktory prostředí a jejich vliv na rozmístění a diverzitu rostlin. Patří mezi ně geologický podklad, půdy, reliéf, klima a disturbance. Následně stručně charakterizuji geologické podloží, geomorfologii, půdy, hydrologii a vegetaci CHKO Křivoklátsko. Poté popisuji způsoby vyjádření diverzity rostlin s důrazem na rozmanitost funkčních typů. Moje bádání spočívá v analýze funkční rozmanitosti rostlin a zhodnocení zastoupení jednotlivých funkčních typů v závislosti na reliéfu. Výsledky práce naznačují, že se největší rozmanitost funkčních forem rostlin v CHKO Křivoklátsko soustředí do oblastí s členitým reliéfem a nízkou...
|
|
|
Sledování kvality toků v povodí CHKO Křivoklátsko
Koudelová, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
V dnešní době je příroda okolo nás neustále znečišťována v důsledku antropogenních činností. Z tohoto důvodu by měly být sledovány složky životního prostředí, včetně kvality vody. Tato bakalářská práce se zabývá sledováním kvality povrchových vod v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, přičemž hlavním účelem sledování je získat informaci o stavu toku a jeho vývoji oproti dřívějšímu období a stanovit stupeň čistoty podle příslušné normy. V teoretické části jsou popsány základní informace o lokalitě, odkud vzorky vody pocházejí, je zde i uvedena stručná historie vývoje hodnocení jakosti vod v České republice a kvality vod ve světě. Praktická část zahrnuje fyzikálně - chemické stanovení daných parametrů v laboratoři a jejich charakteristiku. Dále následuje vyhodnocování výsledků měření, uspořádaných v tabulkách podle dané legislativy - pro povrchové vody je to ČSN 75 7221. Na závěr je uvedeno zhodnocení výsledku sledování kvality a porovnání aktuálního stavu oproti předešlému sledovanému období v jednotlivých místech odběru. Klíčová slova: jakost vod, chemické složení vod, Křivoklátsko
|
|
|
Pozemková reforma na velkostatku Křivoklát
Kaucká, Kristýna ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Předkládaná práce se snaží postihnout situaci v období první republiky na Křivoklátsku. Ve svém úvodu se zaměřuje na historiografické pojetí tématu pozemkové reformy, dále se zaobírá mechanismem fungování pozemkové reformy, jejího institucionálního zakotvení v podobě Státního pozemkového úřadu a právního vymezení. Nastiňuje atmosféru v nově vzniklé Československé republice a její vztah k bývalé šlechtě. Dále se zaměřuje na obranné mechanismy bývalých šlechticů a na konkrétním příkladě posledních soukromých majitelů hradu Křivoklát rodiny Fürstenbergů ukazuje fungování Svazu československých velkostatkářů a Svazu německých velkostatkářů a činnost Maxmiliána Egona Fürstenberga v nich. Práce se na pozemkovou reformu soustředí ve vztahu k půdnímu fondu, důlnímu majetku, akciového podílu v Buštěhradské dráze a nemovitostem. Snaží se zmapovat vzniklé zbytkové statky na tomto velkostatku a dovozovat, ze kterých sociálních skupin pocházeli nabyvatelé těchto statků. Ve vztahu k pozemkové reformě na Křivoklátsku zaznívalo podezření z korupce hlavně ze strany komunistických poslanců, což práce mapuje na článcích vycházejících v Rudém Právu, interpelaci předložené vládě a spisku s názvem "Zašantročené Křivoklátsko". V této souvislosti nezůstává stranou zájmu ani podezřelé hospodaření ředitele velkostatku Karla...
|
|
|
Vliv pěstování jehličnatých monokultur na diverzitu rostlin
Němeček, Jakub ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Struktura a funkce monokulturních lesů jsou odlišné od lesů přirozených. To má vliv na diverzitu bylinného patra. Změny bylinného patra jsou zvláště patrné v případě monokulturních jehličnatých porostů. Ty jsou z hlediska druhové bohatosti vůbec nejchudší. Diverzita lesa v zastoupení druhu dominanty byla doposud analyzována s nedostatečnými výsledky. Tato práce pak přináší poznatky o druhovém složení a bohatosti takových monokultur. Zároveň přináší informace o dalších faktorech prostředí, které ovlivňují diverzitu a druhovou skladbu stanoviště. Potvrzením je, že jehličnaté monokultury jsou druhově, a to početně i skladbou, odlišné od monokultur listnatých. Zároveň jehličnaté monokultury mění podmínky prostředí a celé biotopy. Navíc na jehličnaté monokultury, v místě studované lokality Křivoklátska, nejsou vázány žádné druhy bylinného patra.
|
|
|
Život aristokrata na šlechtickém sídle v 19. století na příkladě Fürstenbergů
Kaucká, Kristýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce pojednává na příkladě křivoklátsko-lánské linie Fürstenbergů o životě příslušníků aristokracie Rakouského císařství v 19. století. Práce se zaměřuje na důležité momenty a mezníky v životě šlechtického rodu (výběr vhodného životního partnera na sňatkovém "trhu" rakouské aristokracie, strategii zachování rodu atd.). V době hlubokých společenských změn, kdy došlo ke ztrátě tradičních pozic šlechty, se jeví otázka výběru podle základního klíče rovnorodosti jako jedna z možností, jak zajistit existenci této elitní skupiny do budoucnosti. Práce se věnuje i okolnostem přestavby hradu Křivoklát po požáru roku 1826, do jehož obnovy promlouvala i tehdy začínající památková péče. Snaží se sledovat kontext dobového myšlení a názorů na architekturu. Stranou nezůstává ani národnostní otázka, se kterou úzce souvisí postavení německého šlechtického rodu v národnostně vypjaté společnosti 19. století. Jedním z cílů bádání je i postihnout změny ve společnosti, které se odehrály po roce 1848. Likvidace vrchnostenských poměrů, ke které došlo po zrušení poddanství, s sebou nesla i kumulaci kapitálu v rukou šlechty, která se tak mohla věnovat podnikatelským aktivitám. To se práce snaží rekonstruovat na příkladě stavby koněspřežky z Prahy do Lán. Zrušení poddanství ale neznamenalo, že by se...
|
|
|
Populační hustota jelena evropského (Cervus elaphus) a poškození lesních porostů na Křivoklátsku
Faifr, Michal ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit populační hustotu vysoké zvěře v oblasti Křivoklátska. Ke zjišťování populační hustoty byla použita metoda sčítání hromádek trusu. V práci je rovněž charakteristika celé sledované oblasti a jelena evropského (Cervus elaphus), která se na Křivoklátsku hojně vyskytuje. V práci jsou rovněž rozebrány jednotlivé sčítací s následným zaměřením na metodu sčítání hromádek trusu.
Dále je v této práci zhodnocen výskyt nejenom jelení zvěře v lesních porostech a způsobené škody, ale i přítomnost siky japonského (Cervus nippon), srnce obecného (Capreolus capreolus), prasete divokého (Sus scrofa) a daňka skvrnitého (Dama dama) a škody jimi způsobené. V této studii byla také vyzdvižena výše odlovu vysoké zvěře v obou sledovaných oblastech a porovnání se zjištěnou hustotou populace jelení zvěře.
V diskusi jsou rozebírány klady a zápory metody sčítání hromádek trusu a přesnost dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.